Články zastupitelů v měsíčníku Pětka pro vás v roce 2012 - KSČM v Městské části Praha 5

Přejít na obsah

Hlavní nabídka:

Články zastupitelů v měsíčníku Pětka pro vás v roce 2012

Články zastupitelů

(Informační měsíčník pro občany Prahy 5)

Prosinec 2012
„Jaké nové způsoby podpory podnikatelů ze strany městské části byste uvítali?"  
Podpora podnikatelů od MČ byla, a i v současnosti je, skutečně velkorysá. Určitě jsem tímto tvrzením nadzdvihl celou řadu podnikatelů, proto hned dodávám: ale jen některých! Pro ilustraci dva konkrétní příklady této podpory:
MČ několik let prodávala Agentuře Praha 5, a. s. pohledávky za občany, kteří dlužili za nájem nebo služby tak, že Agentura platila jen za ty pohledávky, které vymohla a jen ve výši 60% jejich ceny v době prodeje, za nevymožené pohledávky neplatila nic. Pokud Agentura nějaký čas počkala, až příslušenství k pohledávce ještě více naroste, byl její zisk skutečně zajímavý…
MČ také již léta podporuje podnikatele z řad zastupitelů. Každý měsíc si nohou účtovat náhrady ušlého výdělku, aniž by museli ztrátu při podnikání prokazovat. V minulém roce za tyto náhrady MČ zaplatila přes 5 mil. Kč, což je průměrně 329 000 Kč na zastupitele, který o náhradu požádal…
Skutečná podpora podnikatelů ze strany MČ je ale prakticky nulová. Velice bych uvítal podporu podnikatelů, kteří jsou schopni zajišťovat pro občany cenově přijatelné zásobování a služby, včetně sociálních a zdravotnických, například výhodným pronájmem nebytových prostor na dobu, po kterou budou tyto potřeby zajišťovat.

RNDr. Milan Macek, CSc., předseda klubu KSČM


Listopad 2012
„Jak vnímáte obnovu základního vzdělávání v Hlubočepích?"  

Zrušení základní školy Pod Žvahovem jsem vždy považoval za velkou chybu a náš zastupitelský klub prosazoval, aby zde byl ponechán aspoň 1. stupeň základní školy. Bohužel takovýchto hlasů bylo v té době velmi málo. Jsem proto velmi rád, že se základní školství do Hlubočep vrací v podobě základní školy walfdorfské, která je příspěvkovou organizací zřizovanou Městskou částí Praha 5. Předpokládám, že městská část, která o přestěhování Základní školy waldorfské do budovy Pod Žvahovem již prakticky rozhodla, rozhodne i o tom, že mimo tříd, kde je používán walfdorfský přístup k žákům, vzniknou aspoň na 1. stupni i další třídy, které budou používat přístupy běžné v ostatních základních školách.
Uvědomuji si, že znovuuvedení areálu Pod Žvahovem do stavu způsobilého pro činnost základní školy bude velmi nákladné, ale školský areál, který je zde k dispozici, si takovýto rozvoj z mého pohledu zaslouží. Možná se v něm najdou i volné prostory pro činnost některé střední školy, která v oblasti Hlubočep, jejíž součástí je i celé sídliště Barrandov, skutečně chybí. Mohlo by se zde najít i místo pro zájmové vzdělávání nebo pro volnočasové aktivity dětí i dospělých různých věkových kategorií.

RNDr. Milan Macek, CSc., předseda klubu KSČM

Říjen 2012
"Která nevládní nezisková organizace působící v Praze 5 je Vám svojí činností nejblíže?"  
Předpokládám že, otázka se netýká „nevládních“, ale nestátních neziskových organizací (NNO). Léta sleduji činnost celé řady z nich, vzhledem k mé učitelské profesi zejména občanských sdružení pracujících s dětmi a mládeží. Jejich práce si vážím, ale nechci zde pochválit žádnou konkrétní organizaci, abych některou další dobře pracující organizaci neopomněl. Hodně NNO ale znám jen podle jména na žádostech o grant městské části, o jejich činnosti nemohu říci vůbec nic.
Osobně nejsem spokojen s podporou činnosti NNO od městské části prostřednictvím grantů. Již léta prosazuji, aby tato podpora byla dlouhodobá a byla určena NNO, které svoji činnost pro občany městské části skutečně vykonávají a vykonávají ji dobře. Stávající způsob přidělování grantů v praxi znamená, že žádná organizace nemá jistotu, zda ji příspěvek na některou činnost v 1. pololetí kalendářního roku bude poskytnut, protože o výsledku grantového řízení se dozví zpravidla až v závěru pololetí. Granty jsou poskytovány i některým dalším subjektům a je možné, že část prostředků je poskytována neúčelně, protože poskytnuté prostředky nesníží poplatky účastníků, ale naopak szvýší zisk obdarovaného.

RNDr. Milan Macek, CSc., předseda klubu KSČM


Září 2012

"Jaký máte názor na změny v MHD, které odsouhlasil magistrát a které budou zaváděny od 1. září?"

Patřím k těm občanům, kteří denně využívají MHD k cestě do zaměstnání. Jsem i mezi těmi, kteří od září již nebudou moci využívat přímé spojení, a čeká je přestupování. Na rozdíl od řady ostatních mám to štěstí, že přestupuji bez nákupních tašek, bez kočárku a zdravotní stav mi nebrání ani v dobíhání tramvají. Doba na přestup je v novém jízdním řádu plánována průměrně na 3 minuty, to je 6 minut za den, 30 minut za týden a 26 hodin za rok. Takže dopravnímu podniku ročně navíc zaplatím (mimo jízdenky, snad ji také nezdraží…!?) 26 hodin ze svého volného času. Nevím, kolika občanům se od září cestování zhorší, kolika naopak zlepší, takovou statistiku, která by vycházela z reálného výzkumu cestování po Praze, jsem bohužel nikde nenalezl. Pokud se změnou jízdních řádů většině občanů cestování zlepší, promarněný volný čas rád oželím, ale způsob a načasování, jak jsme my občasné se změnami seznamováni, mě spíše vede k tomu, že hlavním cílem Rady HMP není spokojenost cestujících, ale snaha za každou cenu ušetřit. Ušetřit nikoliv zrušením nevýhodných zakázek dopravního podniku, o kterých se ze sdělovacích prostředků dozvídáme denně, ale na nás občanech. Necháme si to líbit?

RNDr. Milan Macek, CSc., předseda klubu KSČM

Srpen 2012

"Jaký máte názor na stavbu Radlické radiály a současnou podobu tohoto projektu?"

Na každou velkou dopravní stavbu jsou vždy názory značně protichůdné: Ti, jejichž bydliště se nová komunikace bezprostředně dotýká, ji většinou odmítají, část odborníků namítá, že nová komunikace, místo aby odklonila dopravu ze souběžných ulic, naopak přivede další dopravu do centra Prahy, ekologové počítají, jaká část městské zeleně a dalšího území se stavbou zničí… Vždy je podstatná i cena, která při plánovaném vedení přibližně poloviny Radlické radiály pod zemí bude určitě hodně vysoká. Osobně některé tyto obavy také sdílím, ale jsem přesvědčen, že pro většinu občanů Prahy tato Radlická radiála přinese mnoho pozitivního a jejím vybudováním Praha udělá další malý krůček k dokončení celé páteřní komunikační sítě, kterou nutně potřebujeme. Osobně si přeji, aby nejen tato Radlická radiála, ale celá páteřní komunikační síť byla co nejdříve dokončena. Vzhledem k tomu, že investorem nebude Městská část Praha 5, ale hlavní město Praha, toto mé přání ani zahájení stavby ani její provedení bohužel nijak neovlivní. Jsem optimista a stále doufám, že by konečně mohla být postavena za cenu obvyklou v Evropě nikoliv v naší republice, tedy významně levněji. Stejně tak doufám, že konečně začnou být stavební práce prováděny kvalitně a nebude třeba marně hledat viníky různých propadů a havárií.

RNDr. Milan Macek, CSc., předseda klubu KSČM


Červenec 2012

"Jak vnímáte oblast cyklistiky a cyklodopravy v Praze 5"

Osobně považuji cyklistiku za záležitost spíše rekreační, popřípadě i sportovní. V žádném případě nepovažuji jízdní kolo za vhodný ekologický dopravní prostředek po Praze, protože zde pro výrazné rozšíření cyklodopravy objektivně nejsou příliš vhodné podmínky. Naši předkové postavili Prahu v sice nádherné, ale velmi kopcovité krajině a navíc to s šířkou ulic příliš nepřeháněli. Takže hustá síť pohodlných cyklostezek v centru Prahy, tak jak je známe z některých evropských velkoměst, je prakticky nerealizovatelná, nebo realizovatelná jen neúměrně vysokými náklady za cenu velkého omezení jiných druhů dopravy.  Myslím si, že městská hromadná doprava plní úlohu rozhodujícího dopravce po městě celkem uspokojivě. Stejně tak ani netoužím po dobrodružné jízdě na kole v úzkém pruhu vyhrazeném pro cyklisty se šňůrou pospíchajících a čoudících aut po boku, či po kličkování mezi auty stojícími v koloně.
Podporuji proto postupné dotváření systému cyklostezek zejména z centra do rekreačních oblastí Prahy a do nádherného pražského okolí. I když počet těchto cyklostezek každoročně přibývá a většinou jsou i velmi dobře udržované, chybí mi zde celá řady dalších. Naštěstí je v okolí Prahy poměrně hustá síť nepříliš frekventovaných silnic a v době sucha i docela slušně sjízdných polních cest.

RNDr. Milan Macek, CSc., předseda klubu KSČM


Červen 2012

"Jaké volnočasové aktivity pro seniory by podle vás měla městská část dále rozvíjet?"

Jak dobře a jednoduše by se psalo, hovořilo a jednalo na téma bytová politika, kdyby se v řadách koalice a u předních zainteresovaných funkcionářů dbalo na potřeby všech občanů stejným způsobem. Naprosto se nemyslelo na nájemníky, kteří nemají a nebudou mít v privatizačním procesu finanční prostředky na koupi bytu, na lidi nemocné, bezdětné a s nízkým důchodem. Řešením mohlo být i nezvyšovat na maximum nájem v obecních bytech. Jak zoufalý je pohled na spoluobčany, kteří mají nižší výši důchodu, než činí jejich výdaje na bydlení. Zvažují co koupit, zda-li dát 30 korun u lékaře, protože i to už je zásah do jejich rozpočtu. Setkávám se s těmito spoluobčany téměř denně. Nízkopříjmové skupiny obyvatelstva na hypotéku nedosáhnou a nemají-li se kam přestěhovat, hrozí jim bezdomovectví, v lepším případě bydlení na ubytovnách. Za takové bydlení pak dají celý příspěvek na bydlení, který jim chce údajně Ministerstvo práce a sociálních věcí odebrat. Privatizace bytového fondu se v mnohých případech stává šancí pro spekulanty. Mnoho se napsalo, mnohé se očekávalo, ale řešení je přinejmenším nesystémové a v nedohlednu. Chybí zřejmě smysl pro sociální cítění, znalost potřeb spoluobčanů, ohleduplnost správní firmy. Z praktického života vím, že kdyby se bral dostatečný zřetel na podložené informace pracovníků bytového oddělení, a ti měli dostatečný prostor pro spolupráci s bytovou komisí, byl by bytový problém daleko rychleji řešen a volné byty rychleji přidělovány. Právě oni totiž přicházejí do každodenního styku s občany a znají jejich potřeby. Sociální bydlení a dům pro seniory je naprosto neřešené téma Prahy 5. Nebude-li v tomto volebním období realizováno bydlení pro seniory, tedy dům pro seniory a sociální bydlení, vzniknou další stovky nedůstojně žijících spoluobčanů. Závěrem musím konstatovat, že sebelepší bytová koncepce na papíře problémy, které jsou obecně známé, nevyřeší.

Růžena Peterková


Květen 2012

"Jak by podle vás měla vypadat spolupráce městské části se zahraničními partnery a propagace Prahy 5 v cizině?"

Musím autora této otázky pochválit. Já skutečně nemám tolik fantazie, abych vymyslel otázku, která se problémů občanů prakticky vůbec netýká, ale odpověď na ni může být velmi působivá. Osobně bych zde daleko raději diskutoval například o tom, zda nájemné v obecních bytech ve výši 115 Kč/m2 považuji za přiměřené, když nákladové nájemné je přibližně 70 Kč/m2, nebo kam se rozplynuly miliardy z prodeje majetku městské části, či jak hodnotím progresivní zvyšování zaměstnanosti tím, že ze 43 zastupitelů je nyní už 14 zastupitelů uvolněných, tedy z rozpočtu městské části také placených a dalších až 20 „podnikajících“ zastupitelů si měsíčně účtuje náhrady v průměru převyšující 27 000 Kč …. Abych se ale vrátil k původní otázce: měli bychom se dobře rozhlédnout, jak problémy občanů řeší naši zahraniční partneři a hlavně jejich zkušenosti využívat. Určitě by se nám všem v Praze 5 žilo mnohem lépe.

RNDr. Milan Macek, CSc., předseda klubu KSČM


Duben 2012

"Jaké volnočasové aktivity pro seniory by podle vás měla městská část dále rozvíjet?"

Po zjištění tématu jsem si udělala malou anketu mezi seniory ve svém okolí. Nesdělili mi nic překvapivého. Uvítali by a očekávají další kulturní akci jako byla loni v pivovaru, kladně hodnotí koncert v Domě strojírenství. Koncert Pražského jara je pro ně nedostupný z finančních důvodů, ze stejného důvodu lístky do pražských divadel. Kladně jsou hodnoceny akce některých pražských obvodů, které byly občany Prahy 5 navštíveny. Například šárecké divadlo v přírodě, kde hostují i herci z Národního divadla, či pravidelné zábavy s tancem v Praze 8, zdarma přístupné všem seniorům. Tam, kde je stále přístupný kulturní dům, je možné poskytnout i mladším seniorům více kulturních a vzdělávacích programů. V Praze 5 chybí například internetová kavárna, kde by prodávali levnější občerstvení. Něco takového je velkou touhou našich seniorů nejen pro využití internetu, ale i pro posezení s přáteli. Armáda spásy má takové prostředí, bylo by však nutné jej rozšířit pro větší počet zájemců. Komenského škola stáří zde asi nebude, avšak potřeby starších by měly být akceptovány. Soustřeďme proto alespoň maximální pozornost na udržení a rozšíření akcí v Kulturním domě na Poštovce. Možnosti jsou v ergoterapii, arteterapii, muzikoterapii, tréninku paměti a podobně.

Růžena Peterková


Březen 2012

"Jaký je váš názor na rozpočet městské části pro letošní rok?"

Rozpočet je důležitý nástroj pro hospodaření, naznačuje, kam budou prostředky směřovány, bohužel ale nic nevypovídá o efektivitě hospodaření. Rozpočet mohu pochválit aspoň za to, že je přehledný. Konečně z něj zmizely statisícové dary různým subjektům, které se jim až do minulého roku v rozpočtu schvalovaly pravděpodobně jen proto, že by v otevřené grantové soutěží nemohly obstát. Snad se začíná i blýskat na lepší časy, sociální byty nebo dům s pečovatelskou službou se stále ještě stavět nebudou, ale aspoň se plánují ne zrovna levné analýzy…
Bohužel rozpočet i letos počítá s masivním rozprodejem obecního majetku, který se označuje jako privatizace, a efektivní využití těchto prostředku je stále ještě v nedohlednu.
Náš opoziční zastupitelský klub pro tento rozpočet nehlasoval a porovnám-li rozpočet s Programovým prohlášením Rady MČ, divím se, jak pro něj mohli hlasovat koaliční zastupitelé.

RNDr. Milan Macek, CSc., předseda klubu KSČM


Únor 2012

"Jak vnímáte problematiku hazardu a loterií a jak hodnotíte současný stav v této oblasti v Praze 5?"

Problematiku hazardu vnímám značně negativně. Vždyť všeobecně platí a odborníci potvrzují, že drogy ničí jednotlivce, hrací automaty umí zničit celé rodiny. Jsou známy případy, kdy rodina přišla o veškerý majetek, včetně bytu. Závislí lidé neváhají pro získání peněz na hraní na automatech krást a přepadat. Po Praze i v naší lokalitě existují herny, kde ani není vyvěšen zákaz vstupu mladistvým. Blízko heren pro dospělé jsou někde umístěny i hrací prostory pro mládež.  Když už nelze automaty zcela vymýtit, tak bych doporučila z nich získané finanční prostředky používat výhradně pro aktivity s mládeží. Kdo v této oblasti pracuje, zná rodiny a není jich v dnešní době málo, kdy těžko zaplatí přes dva tisíce za letní tábor pro své děti. Děti, které se nenudí zvláště v letních měsících ve městě, jsou zdravé na duši i na těle a tak se možná zabrání dalším negativním jevům.

Růžena Peterková


Leden 2012

"Jaký je váš názor na budoucí územní rozvoj oblasti smíchovského nádraží a jeho okolí?

Okolí Smíchovského nádraží je poměrně rozsáhlá rozvojová oblast, která mimo stávající zástavby může zahrnout i nevyužívané pozemky Českých drah i chátrající areál Zlíchovského lihovaru. Toto území, které se nachází prakticky v centru Prahy, je tak velké, že bych si zde dovedl představit moderní převážně obytnou čtvrť plnou zeleně s výborným napojením na téměř všechny možné druhy dopravy. Podle dosavadních zkušeností ale spíše očekávám, že na názoru veřejnosti, co by v této oblasti mělo vzniknout, vůbec nebude záležet. S největší pravděpodobností budou nezastavěné pozemky „v zájmu rozvoje tohoto území“ velmi lacino prodány investorům, kteří zde postaví to, co jim bude přinášet nejvyšší zisk. Osobně se domnívám, že obdobně dopadne i celý areál Zlíchovského lihovaru, jen musí investor ještě pár let počkat, až se léta neudržovaná historická budova věkem sama rozpadne.

RNDr. Milan Macek, CSc., předseda klubu KSČM

 
 
Návrat na obsah | Návrat do hlavní nabídky